Malý byt nutí k rozhodnutím, která se týkají každého kusu nábytku. Lenoška bývá často první na seznamu pochybností, protože zabírá místo a někomu připadá jako přežitek. Jenže právě v bytech do 50 metrů čtverečních dokáže řešit víc problémů, než by se na první pohled zdálo. Nejde jen o sezení. Jde o to, jak vypadá večer po práci, když si chcete hodinu číst a nechcete u toho sedět na židli u jídelního stolu ani ležet v posteli, kde po deseti minutách usnete.

Rozdíl mezi lenoškou a klasickou židlí není v pohodlí, ale v tom, co od nábytku očekáváte. Klasická křesla mají pevný sedák a rovná záda, což je výborné pro práci u stolu, ale při čtení nutí tělo držet stejnou pozici. Lenoška má skloněné opěradlo, područky v jiné výšce a často i vyšší sedák, takže se do ní dá ponořit, ne se na ni posadit. Pokud chcete vědět, jak se liší používání a na co si dát pozor při výběru, lenoška versus klasická křesla vám dá konkrétní srovnání, které se hodí ještě předtím, než začnete měřit místo v pokoji.

V malém bytě se lenoška nevyplatí, pokud ji berete jako dekoraci. Vyplatí se ve chvíli, kdy nahradí dvě věci: křeslo a část odkládacích ploch. Područky unesou knihu, hrnek i telefon. Skloněné opěradlo zase znamená, že při čtení nemusíte držet hlavu v nepřirozené poloze. Umístěte ji ke světlu, ale ne přímo proti oknu, aby vás neoslňovalo. Pokud je místnost opravdu těsná, stačí lenoška s nižším opěradlem a bez masivních područek. Získáte čtecí místo, které po složení deky funguje i jako místo pro návštěvu.

Odpočinek v lenošce není pasivní. Tělo si potřebuje po práci změnit úhel, ne jen přesunout váhu. Proto se vyplatí zkusit si sednout na delší dobu, ne na pár vteřin v obchodě. Zkontrolujte, jestli se při čtení opíráte o celá záda, jestli nohy dosáhnou na podlahu a jestli se při vstávání nemusíte vytahovat rukama. Malý byt neznamená, že musíte sedět na židli. Znamená to jen, že každý kus nábytku musí mít jasnou roli. Lenoška ji má, pokud ji vyberete podle toho, jak skutečně čtete a odpočíváte.