Vlastnit stovky knih a bydlet v garsonce nebo v jednopokojovém bytě je kombinace, která dřív nebo později narazí na zeď. Klasická knihovna zabere klidně dva metry čtvereční podlahy a dalších několik desítek centimetrů do hloubky. Jenže čtení nepotřebuje místnost, potřebuje jen správně umístěné sedadlo, světlo a dosah na knihy. Rozdíl mezi tím, jestli si člověk sedne na židli k jídelnímu stolu, nebo do opravdového čtecího koutku, je v praxi obrovský – a přitom stačí vyřešit tři věci: výšku sedu, úhel opěradla a vzdálenost od zdroje světla. Pokud váháte, co do takového koutku vlastně postavit, pomůže srovnání na lenoška versus klasické křeslo, protože obě varianty mají v malém prostoru úplně jiné nároky na půdorys.

Knihy se v malém bytě nedají řešit jednou velkou skříní, ale sérií malých úložišť. Využijte výšku místnosti – police až ke stropu nad sedačkou neubírají podlahovou plochu a vejdou se na ně i velké formáty. Pod postelí udržujte nízké úložné boxy na knihy, které čtete jen občas, a do nočního stolku vyberte jen tři až pět titulů, které skutečně čtete právě teď. Zásuvka v konferenčním stolku zvládne dalších dvacet knih, aniž byste si všimli, že tam jsou. Pravidlo zní: každá kniha, kterou jste za poslední rok neotevřeli, patří do archivu nebo pryč.

Světlo rozhoduje o tom, jestli bude koutek používaný, nebo jen zabírat místo. Stropní světlo je pro čtení téměř nepoužitelné, protože svítí na temeno hlavy a vrhá stín přímo na stránku. Nástěnné rameno s ohebným krkem nad sedadlem zabere méně místa než stojací lampa a nasměrujete ho přesně na knihu. Pokud sedačku stavíte k oknu, počítejte s tím, že odpoledne bude světlo na stránce oslňovat – pomůže závěs nebo přesun koutku o půl metru dál.

Nakonec si hlídejte průchod. Křeslo nebo lenoška nesmí blokovat dveře, radiátor ani přístup k oknu, jinak se z odpočinkového místa stane překážka, kterou budete obcházet. Mezi sedadlem a nejbližší stěnou nechte alespoň šedesát centimetrů, aby se dalo pohodlně vstát, aniž byste se opírali o polici. Malý čtecí koutek nepotřebuje vlastní místnost, potřebuje jen disciplínu v tom, co do něj patří a co už ne.